Když se Ukrajinci v roce 1994 vzdali jaderných zbraní, které sovětský komunistický režim na jejich území umístil, mysleli si, že bude jejich země v bezpečí díky mezinárodní garanci podpisu smlouvy (memoranda) v Budapešti. Smouva měla zaručovat neměnnost ukrajinsko-ruských hranic. Za deset let Rusko smlouvu porušilo a zákeřně (neoznačenými vojáky, bez vyhlášení ultimáta nebo války) napadlo Ukrajinu. Ruská smlouva jako v mnoha jiných případech nebyla myšlena vážně. Byl to jen taktický tah (kamufláž), který měl na nějakou dobu oklamat nepřátele, než se Rusko na válku pořádně připraví. Když Kreml něco potřebuje, tak klidně podepíše cokoli a potom to poruší. A ještě má tu drzost, falešně obvinit z porušení druhou stranu. Cena takové smlouvy s Ruskem je nižší než cena papíru, na které se podepisuje.
Nejednalo se ale jen o Ukrajinu. Tak jedná Rusko s každým. Pouhých šest dnů po zajištění jaderných zbraní pro Rusko, napadla Moskva Čečensko. Že tu válku mělo Rusko připravenou je zpětně vidět. Za tak krátkou dobu se armáda nepřipraví. Ruské vedení jen potřebovalo obalamutit Ukrajinu a západní země. Když dosáhlo svého, hned spustilo válku.
Budapešťské memorandum 5.12.1994
první ruský útok na Čečensko 11.12.1994
olympiáda v Soči 6.-23.2.2014
první útok na Ukrajinu 20.2.-21.3.2014
olympiáda v Pekingu 4.-20.2.2022
druhý útok na Ukrajinu 24.2.2022
Druhý příklad je také klasická ukázky ruské diplomatické prolhanosti. Možná si ještě vzpomenete, jak zločinec Putin během olympiády v Soči na svou (černou) duši prohlašoval, že se žádný útok na Ukrajinu nechystá. V Rusku jsou přece olympijské hry. Jak lehce mu světové publikum uvěřilo. Za dva týdny ruské síly vtrhly na Ukrajinu.
Třetí vybraný příklad je opět spojený s olympiádou. Tentokrát čínskou. Ruský zločinec sice musel počkat, až olympiáda v Pekingu skončí. Dva dny nato na jeho příkaz ruský (teroristický) stát vyrazil do útoku. Válka za poslední tři roky znamená milion zraněných, mrtvých, umučených, unesených civilistů, dětí i vojáků. A nedozírné materiální a psychycké škody, za které Rusku zatím nic neplatilo (mělo by).
Rusové dodržují jen smlouvy, které někomu vnutí (nejlépe silou). Takovou smlouvou byly například Moskevské protokoly 1968, které legalizovaly pobyt okupační sovětské armády. Jistě se podobné smlouvy dočkali i Maďaři v roce 1956.
Rusové dodržují i smlouvy, které jsou pro ně výhodné. Jako ta o Československo- sovětské pomoci z roku 1943, kterou v Moskvě podepsal Eduard Beneš. Platila do roku 1963 a hned byla prodloužená o další 20 let. Zkrátka, jakmile s Kremlem něco podepíšeš, jeho „lásky“ už se nikdy nezbavíš.
Takže až nás bude Kreml přesvědčovat, že s ním má Ukrajina podepsat uzemní ztráty výměnou za „mír“, nevěřte mu ani slovo. Nic takového s ním nepodepisujte. Je to jen falešný „slib“ Kremlu. Putin potřebuje čas, aby se zotavil z těžké války a připravil se na další. Když mu to dovolíme, musíme počítat s tím, že příště mohou ruské rakety vybuchovat na našem území. V Rusku záleží jen na tom, jak se ruský vládce rozhodne a kolik zbraní bude mít připravených ve skladech. Záruky od Ruska žádné nemáme. Alespoň v této chvíli to platí stoprocentně. Od zločince milost nečekejte.
